|
|
Autorita a konformismus; sociální psychologie nacismu
Dvořáková, Denisa ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Autorita a konformismus; sociální psychologie Diplomová práce se věnuje nacismu z pohledu sociální psychologie. Jejím cílem je tedy analýza nacismu pomocí vybraných teoretických konceptů sociální psychologie, konkrétně autority a konformismu. Práce začíná uvedením konceptu totalitarismu, když je nejprve obecně vymezen samotný pojem totalitarismus a poté se převážná část této kapitoly zabývá konceptem totalitarismu v pojetí Hannah Arendtové. Na konci této kapitoly jsou pak zmíněny některé limity pojetí Hannah Arendtové. Obsahovou náplní další kapitoly je ideologie nacismu. Jsou zde samostatně vymezeny pojmy ideologie a nacismus a následně je uveden cíl a základní charakteristika nacistické ideologie. Třetí kapitola práce se zabývá autoritou a konformismem jako sociálně psychologickými jevy. První část této kapitoly definuje konformismus, uvádí možné rozlišení jeho příčin a základní typologii důsledků. Dále jsou zde představeny nejdůležitější klasické výzkumy v oblasti vědeckého studia konformity prováděné metodou laboratorních experimentů a krátce je nastíněna problematika dispozičního a situacionistického přístupu. Následuje krátké pojednání o moderním individualismu jakožto možném aspektu konformity. Další část této kapitoly vymezuje základní pojetí autority, zmiňuje její tři ideální typy, tak jak...
|
|
|
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci
Vejvodová, Kristýna ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci Diplomová práce Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci se zabývá lidským chováním v době nacismu. Již od skončení druhé světové války se snažíme nalézt vysvětlení našeho jednání v dané době. Jak je možné, že jsme se podíleli na mučení a vyvražďování tolika nevinných lidí? A můžeme se něčeho podobného dopustit znovu? Hrůzná povaha výše zmíněného lidského počínání je ilustrována v první kapitole této práce na příběhu obyčejných mužů 101. záložního policejního praporu. Tito zcela obyčejní němečtí občané na rozkaz svých nadřízených v roce 1942 popravili 1500 židovských obyvatel polské vesničky Józefów. V dalších kapitolách tato práce pojednává o třech významných sociálně psychologických experimentech druhé poloviny 20. století, které nám pomáhají objasnit přirozené tendence lidského chování, které jsou rozhodující pro schopnost člověka dopustit se takového jednání. Nejprve je v této práci rozebrán experiment Solomona E. Asche, který zkoumá konformismus a pomáhá nám tak pochopit, proč jsme schopni pod tlakem našeho okolí páchat zlo nebo proti zlu nezasáhnout. Následuje experiment Stanleyho Milgrama týkající se poslušnosti. Milgram nám ukazuje, jak je pro většinu lidí snadné uposlechnout autoritu a...
|
|
|
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci
Vejvodová, Kristýna ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci Diplomová práce Sociální psychologie nacismu: konformismus, poslušnost a zneužití moci se zabývá lidským chováním v době nacismu. Již od skončení druhé světové války se snažíme nalézt vysvětlení našeho jednání v dané době. Jak je možné, že jsme se podíleli na mučení a vyvražďování tolika nevinných lidí? A můžeme se něčeho podobného dopustit znovu? Hrůzná povaha výše zmíněného lidského počínání je ilustrována v první kapitole této práce na příběhu obyčejných mužů 101. záložního policejního praporu. Tito zcela obyčejní němečtí občané na rozkaz svých nadřízených v roce 1942 popravili 1500 židovských obyvatel polské vesničky Józefów. V dalších kapitolách tato práce pojednává o třech významných sociálně psychologických experimentech druhé poloviny 20. století, které nám pomáhají objasnit přirozené tendence lidského chování, které jsou rozhodující pro schopnost člověka dopustit se takového jednání. Nejprve je v této práci rozebrán experiment Solomona E. Asche, který zkoumá konformismus a pomáhá nám tak pochopit, proč jsme schopni pod tlakem našeho okolí páchat zlo nebo proti zlu nezasáhnout. Následuje experiment Stanleyho Milgrama týkající se poslušnosti. Milgram nám ukazuje, jak je pro většinu lidí snadné uposlechnout autoritu a...
|
|
|
Autorita a konformismus, sociální psychologie nacismu
Brunerová, Tereza ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Názvem mé diplomové práce je Konformismus a autorita, sociální psychologie nacismu. Účelem mé diplomové práce je analyzovat lidské chování v období nacismu. Konkrétně lidskou tendenci ke konformnímu chování a poslušnosti vůči autoritě. Měla jsem dva základní důvody pro výběr tohoto konkrétního tématu. Za prvé jsem psycholog a je pro mě zajímavé zkoumat téma z obou úhlů pohledů, jak právního, tak psychologického. Druhým důvodem byl můj pradědeček, který byl účastníkem odboje za Druhé světové války. V roce 1942 byl popraven v koncentračním táboře. Vzhledem k jeho životní volbě jsem měla osobní zájem dozvědět se víc o nekonformním jednání a hrdinství. Diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol včetně úvodu a závěru. První kapitolou je samotný úvod a definuje základní otázky, na které chci v rámci své diplomové práce odpovědět. Zároveň zde načrtávám strukturu celé práce. Druhá kapitola se soustředí na můj rodinný příběh, který jsem zmínila mezi důvody výběru mé práce. Popisuji zde příběh více detailně i s důsledky pradědečkových rozhodnutí pro naši rodinu. Třezí kapitola je věnována nacismu a je rozdělena do čtyř podkapitol - Definice, Vůdce, Nástup nacismu a Antisemitismus. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na konformitu. Cílem této kapitoly je definovat tento fenomén a vysvětliti principy, na...
|
|
|
Sociální psychologie nacismu; právo za "Třetí říše"
Kratochvílová, Tereza ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Sociální psychologie nacismu; právo za "Třetí říše" Tato diplomová práce se zabývá dvěma podstatnými aspekty tehdejší nacistické Třetí říše (1933-1945) - právním řádem a sociálně psychologickými jevy jako je konformismus a autorita. Cílem je analýza a komplexní zhodnocení dané problematicky s bližším zaměřením na určité části z obou témat, jimž je věnován větší prostor. Úvodní část práce je zaměřena na základní pojmy a obecné souvislosti. Prostor je tedy věnován definicím totalitarismu a nacismu a historii Německa od Výmarské republiky po konec Třetí říše. Do této části patří také kapitola popisující roli propagandy v nacistickém Německu, která byla precizně zvládnuta a silně ovlivňovala tehdejší obyvatelstvo. V druhé části textu je řešeno nacistické právo, staré a nové prameny a především známé Norimberské zákony, které jsou podrobněji analyzovány. Součástí této kapitoly je i komparace právního řádu České republiky a práva Třetí říše, resp. zjištění, zda a jak je chráněn stát proti nedemokratickým formám vlády a vzniku politických stran s tímto zaměřením. Poslední část se zabývá vybranými sociálně psychologickými jevy, které sehrály důležitou roli v tehdejším Německu - konkrétně se jedná o konformismus a autoritu. Důraz nebyl kladen na teorii, ale především na provedené praktické experimenty a také...
|
|
|
Autorita a konformismus; sociální psychologie nacismu
Dvořáková, Denisa ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Autorita a konformismus; sociální psychologie Diplomová práce se věnuje nacismu z pohledu sociální psychologie. Jejím cílem je tedy analýza nacismu pomocí vybraných teoretických konceptů sociální psychologie, konkrétně autority a konformismu. Práce začíná uvedením konceptu totalitarismu, když je nejprve obecně vymezen samotný pojem totalitarismus a poté se převážná část této kapitoly zabývá konceptem totalitarismu v pojetí Hannah Arendtové. Na konci této kapitoly jsou pak zmíněny některé limity pojetí Hannah Arendtové. Obsahovou náplní další kapitoly je ideologie nacismu. Jsou zde samostatně vymezeny pojmy ideologie a nacismus a následně je uveden cíl a základní charakteristika nacistické ideologie. Třetí kapitola práce se zabývá autoritou a konformismem jako sociálně psychologickými jevy. První část této kapitoly definuje konformismus, uvádí možné rozlišení jeho příčin a základní typologii důsledků. Dále jsou zde představeny nejdůležitější klasické výzkumy v oblasti vědeckého studia konformity prováděné metodou laboratorních experimentů a krátce je nastíněna problematika dispozičního a situacionistického přístupu. Následuje krátké pojednání o moderním individualismu jakožto možném aspektu konformity. Další část této kapitoly vymezuje základní pojetí autority, zmiňuje její tři ideální typy, tak jak...
|
|
|
Vintage fashion in Czech Republic
Hochmuthová, Terézia ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práca sa zameriava na súčasný fenomén používania starého oblečenia pod názvom "vintage". Interpretácia je založená na koncepcii módy Gillesa Lipovetskeho (vintage ako módny jav) a semiologickom výklade módneho systému podľa Rolanda Barthesa (vintage ako módny znak). Módny jav vintage sa vyznačuje prítomnosťou dvoch charakteristických kultúrnych hodnôt modernity. Hodnota ľudskej individuality je v rámci neho realizovaná prostredníctvom spojenia konformizmu s individualizmom, hodnota zmeny príklonom k oblečeniu používanom v minulosti. Fenomén vznikol na konci 20. storočia v krajinách západnej Európy a Spojených štátov amerických, odkiaľ sa v súčasnosti rozširuje do Českej republiky. V miestnom kontexte nadobúda podobu módneho znaku, tvoreného a distribuovaného na verejnosti prostredníctvom masmédií a odevných firiem. V rámci módneho diskurzu dochádza k jeho legitimizácii, v dôsledku čoho sa stáva kolektívne zdieľaným významom. V tejto podobe odráža vybrané charakteristiky spoločnosti.
|
host ::
RSS.